All Categories - CESTA K MARATONU

Maraton na filmovém festivalu

20/7/2015

    Poslední roky si nenechám ujít filmový festival v Karlových Varech. Je to akce, která má pro mne neopakovatelnou atmosféru a vždycky si zde užiji několik desítek skvělých filmů. Letos jsem nechtěl zlenivět a tak jsem si naordinoval vždy na jeden den ranní běh a druhý den stát ve frontě na lístky. Znamenalo to každý den vstávat kolem šesté, ale co se dá dělat.
    Myslím, že ve Varech si můžete zaběhat opravdu skvěle. I když okolí vůbec neznám, naběhal jsem zde skoro maraton. Tedy abych byl přesnější 3x 10km a jednou 8.5km. Možností kam běžet je opravdu hodně, protože kolem dokola jsou značené turistické cesty. A pokud by se vám nechtělo do kopců, pak můžete jen běžet přes kolonádu, kolem letního kina a dál údolím a udělat si 5km tam a 5km zpět na skoro rovném terénu.
    Hecnout se a vyběhnout z údolí na nějaký boční kopec je ale moc fajn, protože je zde mnoho krásných výhlídek na město, které za to rozhodně stojí. No už se moc těším na další ročník a doufám, že za rok zde stihnu prozkoumat a naběhat víc cest a kilomentrů.

158km - zatím nejlepší tréningový měsíc

29/6/2015

V červnu se mi podařilo naběhat zatím největší množství kilometrů. Pro červenec jsem si naplánoval něliko malých závodů v rámci Triexpercupu a celkový objem kilometrů bych rád udržel a pokud možno posunul na 170km. Toho bych chtěl dosáhnout hlavně prodloužením sobotních běhů přes hranici 20km. Už se konečně musím dostat k těm 30km tréninkům, aby si tělo trochu zvikalo před plánovaným maratonem. Ale myslím, že v červnu to ještě bude 20-25km a na 30km se dostanu až v srpnu.

Červnový trénink

22/6/2015

V červnu se pokouším to letos konečně trochu rozběhnout. Už teď, když mi do konce měsíce chybí ještě 10 dní jsem se přehoupl nad 100km a tak bych měl překonat nejlepší měsíc z loňského roku, kdy jsem naběhal 130km. Zatím se zcela nedržím tréninkového plánu, jaký jsem si na jaře vytyčil, ale běhám 2x týdně 10km, jednou týdne intervalový trénink a jeden dlouhý běh v sobotu. Ten se snažím natáhnout dle aktuálního pocitu. Poslední sobotu jsem naplánoval 16km, které byly úplně v pohodě a tak si snad za týden troufnu i na víc.

Vyklusat si závod

5/6/2015

    Zase jsem si dva dny poležel s nějakým nachlazením a tak se opět, letos už asi po páté, pomalu vracím k tréningu. V rámci toho jsem si řekl, že nevynechám další ze závodů Triexpertcup a půjdu si ho zaběhnout jen tak pomalinku, tréninkově. Běželo se zrovna 11km Mariánským údolím a na startu se opět sešlo bezmála 300 závodníků.
    Vyrazil jsem tedy pomalu, držel si tep a tempo v rozumných mezích a nechal se předbíhat. Byl to celkem zajímavý trénink nervů - vydržet nenechat se trhnout a běžet si úplně po svém. Nastavil jsem si tempo na 176 kroků za minutu a držel se ho až do devátého kilometru. Poslední dva kilometry jsem zrychlil na 180 kroků za minutu a tempo tak posunul na nějakých 5:15min/km.
    Takže jak vidíte není nutné každý závod jet úplně na krev a můžete si ho dát jenom jako jeden z běžných tréningů. Doufám ale, že na příští závod již budu zase v lepší formě a budu se moct pokusit o výrazně lepší čas.

Triexpert Cup - poprvé

29/5/2015

    Tak jsem se nechal zlákat a letos se přihlásil na seriál závodů Triexpert Cup. Pochopitelně si od toho neslibuji žádné úspěchy co se umístění týká. Jednak na to vůbec nemám výkonnost a potom mi ani čas nedovolí zúčastnit se všech závodů. Hned první jsem nestihl kvůli cestě do zahraničí a třetí kvůli chřipce. Takže s mojí účastí to opravdu asi nebude moc slavné. Nicméně jsem si říkal, že by to mohly být celkem zajímavé rychlostní tréningy a že se alespoň dokopu čas od času si dát opravdu rychlých pár kilometrů.
    Po třítýdenním pobytu v zahraničí, kde jsem skoro neběhal, jsem se tedy vypravil na druhý závod, který se běžel v Brně kolem medláneckého letiště. Trasa měla celkem 7,1km a tak jsem si říkal, že to nebude zase takový problém. Navíc jsem tu párkrát běhal, takže to pro mne byla známá trasa. Než se stihlo odstartovat pěkně se ochladilo a začalo pršet. Do toho mi zase stávkovali hodinky a ne a ne se připojit k GPS. Na start dorazilo skoro 300 závodníků, což mne opravdu překvapilo a jen to potvrzuje obrovskou popularitu běhání v ČR. Kdo by si pomyslel, že ve středu odpoledne se sejde tolik lidí.
    Protože hodinky nejely, vyrazil jsem ze všech sil. Cesta je nejprve dost dlouho z kopce a tak jsem si říkal, že zde můžu nahnat nějaký čas. To, že jsem neměl moc kontrolu jak rychle běžím byl trochu problém, protože jsem celý závod samozřejmě přepálil. Už asi po dvou až třech kilometrech jsem nechápal jak rychle někteří borci mohou běžet. Na letišti vidíte široko daleko a ta vzdálenost kde běželi první, to byl opravdu kus cesty přede mnou. Kolem letiště se běží mírně z kopce, takže byl teoreticky čas se z rychlého začátku vzpamatovat a nabrat síly na závěrečné stoupání. Ale nějak se mi nechtělo moc zpomalovat a nechat se předbíhat a tak jsem běžel co to šlo.
    Samozřejmě na závěrečném stoupání se mi to všechno vymstilo a poslední kopec jsem vůbec nedával. Jak je taky vidět z grafu. No hrůza. Už několikrát jsem si řekl, že ty kopce musím začít trochu trénovat a teď už bych to opravdu měl udělat. Do cíle jsem se dostal za 32:40 což bylo o poznání lepší než mnou plánovaných 35min. Tak přeci jenom to za něco stálo. Nebýt toho posledního stoupání, byl bych nadšený. Takhle jsem si alespoň posunul čas na 5km na 21:29.

První půlmaraton mám za sebou

25/4/2015

    Někdy v listopadu jsem se rozhodl, že si po zimní přípravě zaběhnu Brněnský půlmaraton. Chtěl jsem na něj pořádně natrénovat a pokusit se zaběhnout čas 1 hod 45 min. Protože ale čtenáři tohoto blogu vědí jak jsem se celou zimu trápil s chřipkou a nastydnutím, pořádný tréning se vůbec nekonal. Trénovat se mi podařilo až od poloviny března, kdy se venkovní teploty dostaly nad 10 stupňů a moje imunita se trochu vzpamatovala.
    Měl jsem tedy na přípravu pouze měsíc a to je hodně málo. Vsadil jsem jen na pomalejší tempo a zvyšoval týdenní dávku kilometrů. Nakonec jsem za ten měsíc naběhal asi 110km a konci se dostal na několik rychlejších 10km tréningů. Na závod jsem si ale nevěřil, na čas 1 hod 45 min zapomněl a soustředil se na to abych svůj první půlmaraton vůbec nějak rozumně zvládl.
    Plánoval jsem si čas 1 hod 55 min s tím, že když to půjde, poběžím posledních 10 km rychleji. Počasí bylo fajn až na studený vítr, který v některých částech trochu znepříjemňoval běh. Do kapsy jeden energetický gel a jde se na to. Nechal jsem se trochu strhnout davem a tak jsem první půlku běžel rychleji než jsem si plánoval, otáčel jsem do druhého kola v čase 54min, a protože jsem se cítil dobře, snažil jsem se malinko přidat.
    Když už mi do cíle chybělo asi jen 5 kilometrů, zjistil jsem, že podle hodinek běžím tak rychle, že bych mohl stihnout i čas pod 1 hod 50 min. Tak jsem zkusil tempo udržet a poslední kilometr využít zbytek sil. Všechno klaplo na výbornou. Druhá půlka rychlejší než první a poslední kilometr za 4:47.
    Vzhledem k tomu jak žalostná byla má příprava, měl jsem z času 1 hod 47 min 33 s velkou radost. Stačilo jen málo a mohl jsem se dostat i na těch plánovaných 1 hod 45 min. První půlmaraton je tedy za mnou a co dál? Stále se hodlám snažit dostat se až na maratonskou vzdálenost a tak mě teď čeká běhání běhání a běhání a pokud to půjde, ta třeba někdy koncem léta nějaký ten maraton zkusím.

Už to zase začíná běhat

26/3/2015

    Dlouhou odmlku jsem si dopřál v psaní tohoto blogu. A stejně tak dlouhou pauzu jsem si dal od běhání. Střídání pokusů o tréning a vracející se chřipky už nabyl neúnosných rozměrů a tak jsem si řekl, že je potřeba se dát opravdu dohromady.
    Udělal jsem několik kroků na posílení imunity a doufám, že zaberou. Dokonce ve snaze zvýšit odolnost jsem se začal ráno otužovat a tak si dávám studenou sprchu. Musím uznat, že se na ni úplně netěším, ale krásně vás to nakopne a osvěží. Myslím, že brzo si na to úplně zvyknu.
    Do toho nějaké pravidelné ranní cvičení, abych udržel nohy a záda v pořádku, a minulý týden jsem poprvé vyrazil běhat. Tak držte palce nebo pěsti ať to vydrží. 18. dubna bych měl běžet svůj první půlmaraton, tak jsem zvědavý jak se mi podaří dostat se do potřebné formy. Mám na to zhruba měsíc, tak uvidíme.

Kniha: Běhání s keňany

29/1/2015

Jestli vás vždycky zajímalo proč jsou keňští běžci skvělí a vyhrávají všechny dlouhé závody, tahle kniha by vám mohla poskytnout několik důležitých odpovědí. Anglický novinář se vydává do Keni, aby zjistil tajemství proslulých běžců. Sám novinář je poměrně dobrý běžec, a proto se rozhodne, že v Keni absolvuje proslulý maraton. Kniha potom popisuje jeho půlroční přípravu a zkoumání stylu a tréninku místních běžců.

I když spousta informací se v knize často opakuje dokola a dokola, snad aby autor zjištěná fakta dostatečně prezentoval, je to poutavé čtení a knihu přečtete jedním dechem. Velice mne potěšilo jak je kniha aktuální (2010), a proto se zde setkáte se spoustou jmen, která znáte z atletických závodů nebo maratonů. Závěry, ke kterým autor došel, vám prozrazovat nebudu. To si budete muset knihu přečíst sami. Rozhodně doporučuji jako oddechovou literaturu pro každého běžce.

Co s nalomenou imunitou? poraďte...

29/1/2015

Už mě to opravdu štve! Od začátku prosince je to stále dokola. Nachladnutí, pár dní pauza abych se z toho vzpamatoval, jednou běhat do fitka a hurá jde se běhat ven. Venku vydržím běhat týden v lepším případě čtrnáct dní a jsem zase u toho nachladnutí. Takže včera jsem den proležel s teplotami 38-39 stupňů a teď se z toho budu zase týden vzpamatovávat.
Nemá někdo nějakou zázračnou radu co s tím? Jak v zimě běhat a přitom nebýt každou chvíli nemocný? Vloni, když jsem ještě neběhal jsem byl nastydlý snad jen jednou a rok předtím jen po očkování nějaké žloutenky před cestou do zahraničí, ale jak jsem se letos vrhl na sport v každém počasí, nějak se v těch rýmičkách plácám.