Ještě se vrátím k jednomu závodu v minulém roce. Byl to běh na Býčí skálu dlouhý 30km. I když jsem toho v listopadu ani vlastně v říjnu moc nenaběhal, nechtěl jsem si tenhle zajímavý běh nechat ujít. Vstupné symbolických 20Kč, pohodová atmosféra, relativně slušné počasí (rozuměj mlha, bahno a 5 stupňů nad nulou) to si prostě musíte zkusit.
   Profil trati pro mě vypadal hodně zabijácky. Prvních cca 6,5km vede do kopce, kde naberete slusné převýšení. Na celé trati vás čeká převýšení 800m (alespoň dle mojich hodinek). Jakmile jsem přežil prvních 7km a odhodlal jsem se neotočit to a běžet dál, vypadalo to celkem slibně. Prudké klesání asi 2km a pak táhlý mírný kopec dalších snad 6km. Když jsem sbíhal dolů ani jsem raději nemyslel na to, že se tudy budu muset za chvíli vracet. Pro mě to byl v podstatě nevyběhnutelný kopec. Po silnici se běželo pěkně a cesta rychle ubíhala. A byl jsem tam. Předemnou se tyčila Býčí skála a po ní nachystané občerstvení. Už jsem se na něj moc těšil.
   Startoval jsem v prostřední skupině, takže nejrychlejší vyráželi až půl hodiny po mě a pomalejší zase půl hodiny přede mnou. Mělo to velkou výhodu v tom, že jsem potkával alespoň nějaké další závodníky na trati a mohli jsme se navzájem povzbuzovat. Rychle jsem se občerstvil a zahřál horkým čajem a vyrazil zpět. Jak jsem si tak popíjel čaj, přiřítil se Daniel Orálek, ani se nezastavil a valil zase zpět. Také celý závod nakonec vyhrál v nádherném čase pod 2 hodiny.
   Také jsem tedy vyrazil zpět. Snažil jsem se držet průměrný čas pod 6min/km abych celý závod stihnul pod 3 hodiny, zatím se mi to celkem dařilo a měl jsem na hodinkách asi 5:45min/km. Na dvacátém kilometru jsem si dal druhý energetický gel, trochu ho zapil a vyrazil vstříc největší výzvě. Kopci z Adamova do Útěchova.   
    Tady jsem pochopil, že síly opravdu došly. Od září jsem takhle dlouhou trať neběžel a už vůbec ne s tímto převýšením a v takovémto tempu a počasí. Prudký kopec jsem si tedy protrpěl a střídavou chůzí a během jsem ho velice pomalu zdolal. Nahoře už to ale také neběželo a i když zbývalo už jenom 7km v podstatě z kopce, nějak to nešlo. Průměrný čas se propadl nad 6min/km a tak jsem závod nakonec dokončil za 3 hod a 2 min. Nevyšlo to jen těsně a tak se budu muset za rok vrátit a tu tříhodinovou hranici pokořit.

   Protože jsem se konečně odhodlal a jsem na květen přihlášený na první maraton, upravil jsem tomu svůj trénink a snažím se naběhat větší objemy. V lednu to zatím byly vesměs volné běhy s tím, že se snažím dostat se na 60km za týden a běhat 5x až 6x týdně.
   Pochopitelně skrze práci se mi to nedaří na 100%, ale poprvé za dobu co běhám jsem se v měsíčním úhrnu dostal přes 200km a za leden jsem zvládl 20 běhů. Rychlostně se držím mezi 5:30 až 5:45 s tím, že občas zkusím běh více tempový a několik kilometrů si dám na hranici 5:00.
   Od příštího týdne bych již měl zařadit také intervalový trénink a regulérní tempové běhy, tak uvidíme jak to budu všechno zvládat.