Žádný maraton v dohledu a navíc z něj mám stále nějaký respekt a bojím se, že na něj nemám dost natrénováno. Tak mne napadla taková bláznivá myšlenka, že bych si mohl zaběhnout poloviční SAAR Challenge, který je dlouhý 39km. Závod startuje a končí v Hlinsku a vede přes nádhernou krajinu vysočiny. Nemám na tuhle vzdálenost moc natrénováno a navíc nejsem zvyklý na převýšení a tak byl start v závodě s převýšením přes 800m celkem risk.
Nicméně jsem se odvážil a dal si předsevzetí závod v pohodě zaběhnout spíš než se snažit o nějaký čas. Tak jsem si říkal, že se pokusím držet rychlost 6min/km a uvidíme. Na závod jsem se přihlásil až v den závodu, dostal jsem mapu a spolu s asi 20 dalšími nadšenci jsem v 10 hod vyrazil.
Chytil jsem se skupinky, která mi připadala tak, že by se jejich tempo dalo vydržet, ale to byla chyba. Asi po 12km kdy jsme stále běželi nějakých 5:40min/km mě začalo hrozně píchat v boku. Prostě jsem na takové tempo v náročném terénu neměl. Opustil jsem tedy skupinku a pokračoval zbytek závodu osamocen.
Lepší počasí jsme si nemohli přát a trasa závodu byla opravdu krásná. Na trati byly dvě dobře zásobené občerstvovací stanice a další dvě kontrolní stanice. Píchání v boku vůbec nepolevovalo a pral jsem se s ním asi až do 30km. Takže jsem střídavě běžel a zastavoval, jak mi stav dovoloval. Pak bohužel přišla i únava. Naštěstí druhá polovina závodu byla o poznání méně náročná a tak to nějak šlo. Posledních 6km bylo z kopce a tak jsem se za pomoci gravitace dostal až do cíle.
Čas 6min/km se mi pochopitelně nepodařilo udržet a tak jsem do cíle dorazil za 4hod 23min. Opravdu nic moc, ale vzhledem k tomu, že to byl můj první závod s takovýmto převýšením a s délkou skoro maratonskou, byl jsem moc rád, že jsem ho dokončil. Doufám, že se mi podaří se za rok vrátit na tento super závod a všechno takticky lépe zvládnou a třeba i pokořit čas 4hod.
Nicméně jsem se odvážil a dal si předsevzetí závod v pohodě zaběhnout spíš než se snažit o nějaký čas. Tak jsem si říkal, že se pokusím držet rychlost 6min/km a uvidíme. Na závod jsem se přihlásil až v den závodu, dostal jsem mapu a spolu s asi 20 dalšími nadšenci jsem v 10 hod vyrazil.
Chytil jsem se skupinky, která mi připadala tak, že by se jejich tempo dalo vydržet, ale to byla chyba. Asi po 12km kdy jsme stále běželi nějakých 5:40min/km mě začalo hrozně píchat v boku. Prostě jsem na takové tempo v náročném terénu neměl. Opustil jsem tedy skupinku a pokračoval zbytek závodu osamocen.
Lepší počasí jsme si nemohli přát a trasa závodu byla opravdu krásná. Na trati byly dvě dobře zásobené občerstvovací stanice a další dvě kontrolní stanice. Píchání v boku vůbec nepolevovalo a pral jsem se s ním asi až do 30km. Takže jsem střídavě běžel a zastavoval, jak mi stav dovoloval. Pak bohužel přišla i únava. Naštěstí druhá polovina závodu byla o poznání méně náročná a tak to nějak šlo. Posledních 6km bylo z kopce a tak jsem se za pomoci gravitace dostal až do cíle.
Čas 6min/km se mi pochopitelně nepodařilo udržet a tak jsem do cíle dorazil za 4hod 23min. Opravdu nic moc, ale vzhledem k tomu, že to byl můj první závod s takovýmto převýšením a s délkou skoro maratonskou, byl jsem moc rád, že jsem ho dokončil. Doufám, že se mi podaří se za rok vrátit na tento super závod a všechno takticky lépe zvládnou a třeba i pokořit čas 4hod.