Když píší v rekordním čase, rozhodně nečekejte nějaký extrémní výkon. Ale moc mne potěšilo, že tréninkový plán se pozitivně podepisuje na rychlosti a kondici, takže jsem si mohl ve středu vyzkoušet 5km v podstatě na maximum sil. Běžel jsem s kadencí 180 kroků za minutu a soustředil jsem se na zachování tohoto tempa a co nejlepší styl. Jakmile se mi dařilo dostatečně uvolnit kotníky a švihat patami, běželo se úplně skvěle. Doufám, že takovéto tempo brzo zvládnu komfortněji hlavně z hlediska dýchání. Běh skončil časem 23min což je od začátku letošního tréninku zlepšení o celých 7min!

    Asi tři dny jsem se vrtal v internetu a hledal boty na podzim a zimu, které by mi dovolili běh v terénu a poskytli větší komfort a stabilitu než NB Minimus ve kterých běhám nyní. Už jsem měl v košíku e-shopů asi deset typů bot a vždycky jsem si našel nějaký důvod proč ne. Jednou to byla zbytečně velké odpružení, jindy přílišný důraz na běh v terénu. Protože na lesní cesty se většinou dostanu jen o víkendu a jedná se tedy o delší vzdálenosti, 10km a víc, než běhám přes týden, rozhodl jsem se nakonec pro nekompromisní model NB MT1210BK.

Výrobce o nich píše:
Bota je vybavená tlumením N2, mezipodešví REVlite a podešví Vibram® pro maximální ochranu vašeho běhu. Využití bezešvé konstrukce vnitřku boty a širšího kopyta zaručuje pohodlí i při dlouhých vzdálenostech. Pronační klínek medial post a flexibilní zpevňující švy. Bota zkonstruovaná tak, aby udržela maratonce v maximálním komfortu i přes překračování limitů možného...

Klíčové prvky:

• Nižší 8 mm výškový rozdíl mezi patou a špičkou boty podporuje přirozený běh
• Bezešvá konstrukce vnitřní části boty pro minimalizaci oděrků při dlouhém běhu
• Podešev Vibram® pro skvělou trakci za všech podmínek
• Konstrukce proti vnikání nečistot
• Svršek syntetika/síťovina s TPU zpevněním
• Stabilizační klínek Medial Post pro podporu unaveného chodidla

    Hlavně mne přesvědčil 8mm výškový rozdíl mezi patou a špičkou, což je velice blízko botám NB Minimus a velice pěkně konstruovaná podrážka boty. O tom jak je nebo není bota pohodlná poreferuji až dorazí a poprvé si v ní zaběhám. Tak mi držte palce, že jsem se rozhodl správně.

    Protože podzim nám přišel nějak brzo a lesní cesty jsou již promoklé a kluzké, říkal jsem si, že abych zachoval tréninkový plán budu muset brzo nakoupit nějaké trailové boty, které i na náročnějším terénu budou držet. Snažím se teď běhat v New Balance Minimus a abych to nepřehnal střídám je s odpruženějšími Nike.
       Do terénu bych rád vybral botu spíše blízkou modelu NB Minimus pro přirozenější běh. Výběr jsem zatím moc nezúžil a vybírám z těchto bot: New Balance MT10GN2, New Balance MT1010B2, New Balance MO80BO, New Balance MT910BG nebo New Balance MRC1600. Nemáte s některými zkušenost? Vítám všechny rady. Díky.

    O tom, že se snažím dodržet tréninkové dávky snad nikdo nepochybuje :) Tento týden jsem se víc soustředil na rychlost a tak se moje časy na 1km, 1 míly a 5km posunuly zase o kousek dolů. Stále to jsou začátečnické rychlosti, ale mám i z těch malých postupů radost.
    Na nedělní ráno jsem si zase naplánoval dlouhý běh a protože to byl zároveň poslední srpnový den, měl jsem radost, že si vylepším celkovou měsíční statistiku a v září budu zase mít co dohánět abych se zlepšil. Nakonec jsem tedy srpen zakončil se 129,9 km a překonal tak předpokládaných 100km.
    Budík mě v neděli probral v sedm hodin a protože za oknem nebylo vidět nic než mlha, trvalo mi asi dalších 30 minut, než jsem se přemluvil vstát a vyběhnout. Rychle jsem si našel v mobilu nějakou vhodnou trasu a volba padla na cca 14km dlouhý okruh od Velké Klajdovky. Sichrané počasí, mlha, inverze, mrholení a asi 15 stupňů, prostě krásné české léto a ideální počasí na běhání. Vyběhl jsem a první tři kilometry rovné cesty si opravdu užívám. Hned na kraji lesa na mě kouká několik muchomůrek. Po chvíli zrychluji a užívám si celkem rovné cesty. U první bedly zahýbám vpravo a říkám si, že jestli dnes špatně odbočím, vymotám se z téhle mlhy až v pondělí.
    Cesta prudce klesá do míst o kterých jsem neměl tušení zrovna v momentě kdy míjím obtloustlého pána s kolosálními hřiby v košíku. Asi opravdu rostou říkám si, když kolemjdoucí babička nese kozáka tak velkého, že ho sotva unese :) Jakmile jsem pomyslel na to, že navigace v telefonu funguje, jsem za polovinou trasy a už se vracím na výchozí parkoviště, zakopnu o nějakou prašivku a v rozčarování nad tím smykem špatně odbočím. Blátivá pěšina mne po cca jednom kilometru zavede do prudkého stoupání, které končí pouze chatou. Dál už je jen mlha a z ní trčí bukový les. Vytahuji tedy z batohu navigaci a hledám jak se odsud dostanu.
    Naštěstí zjistím, že nejsem daleko od silnice a mohu se tak vrátit celkem snadno k výchozímu bodu. Baterie ukazuje asi 10% tak není čas otálet. Rychle se škrábu do prudkého kopce. "A hele podhříbek!, přece ale teď nebudu sbírat houby. A hele babka a další a další..." Poté co jsem minul asi 178 kilogramů jedlých hub jsem opravdu neodolal a něco nasbíral. Zároveň jsem se vyškrábal do prudkého svahu a to už jsem byl asi jen 5km od cíle. Byl to tentokrát opravdu zajímavý, nakonec 15km dlouhý běh.