Původně jsem si myslel, že si zase zaběhnu SAAR CHALLENGE již v loňském roce, ale to jsem nakonec dal přednost polovičnímu Brněnskému masakru. Na SAAR jsem se tedy vypravil až na podzim 2017. Od prvního ročníku se trasa trochu změnila. Myslím, že je to dobře. Ubylo silnice a trať se prodloužila z původních 39km na cca 41.5km.
I když moje hodinky Fitbit Surge tvrdí, že jsem uběhl necelých 42km, aplikace Nike zase píše 43.5 takže pravda bude někde mezi a maraton to byl. Jsem o tom přesvědčen hlavně kvůli dvěma odbočkám, které nebyly plánované a už vůbec nebyly správné. Ty mi určitě 500m přidaly (spíš víc).
Na tento závod jsem se pokoušel trochu natrénovat a tak jsem už asi od poloviny srpna běhal o víkendu jeden běh delší než jsem zvyklý. Protahoval jsem ho z 20km až na 34km. Ať si tělo zvyká, že se bude hýbat více než 2 hodiny. Když to porovnám s mou první účastí na SAAR, rozhodně se mi běželo lépe a neumíral jsem už od 20. kilometru, ale ideální to také nebylo, protože tak po 30. kilometru se začaly nohy dost ozývat a pod 6min/km to už neběželo.
Bylo to dáno tím, že trať má cca 800m převýšení a na to nejsem moc zvyklý a také tím, že nám krutě nepřálo počasí. Teplota se pohybovala někde kolem 7 stupňů a posledních 15km mírně poprchalo. Po poslední občerstvovací stanici mi bylo tak zima, že jsem dokonce vytáhl lehkou bundu.
Bylo fajn, že jsem v podstatě celou dobu měl někoho před sebou nebo za sebou. Takže jsem se snažil buď někoho dohnat, nebo se nenechat dohnat. To ve výsledku znamenalo, pro mě moc pěkné, třinácté místo a sedmé místo v kategorii.
Tenhle závod jsem si zamiloval a už se těším na ročník 2018.
I když moje hodinky Fitbit Surge tvrdí, že jsem uběhl necelých 42km, aplikace Nike zase píše 43.5 takže pravda bude někde mezi a maraton to byl. Jsem o tom přesvědčen hlavně kvůli dvěma odbočkám, které nebyly plánované a už vůbec nebyly správné. Ty mi určitě 500m přidaly (spíš víc).
Na tento závod jsem se pokoušel trochu natrénovat a tak jsem už asi od poloviny srpna běhal o víkendu jeden běh delší než jsem zvyklý. Protahoval jsem ho z 20km až na 34km. Ať si tělo zvyká, že se bude hýbat více než 2 hodiny. Když to porovnám s mou první účastí na SAAR, rozhodně se mi běželo lépe a neumíral jsem už od 20. kilometru, ale ideální to také nebylo, protože tak po 30. kilometru se začaly nohy dost ozývat a pod 6min/km to už neběželo.
Bylo to dáno tím, že trať má cca 800m převýšení a na to nejsem moc zvyklý a také tím, že nám krutě nepřálo počasí. Teplota se pohybovala někde kolem 7 stupňů a posledních 15km mírně poprchalo. Po poslední občerstvovací stanici mi bylo tak zima, že jsem dokonce vytáhl lehkou bundu.
Bylo fajn, že jsem v podstatě celou dobu měl někoho před sebou nebo za sebou. Takže jsem se snažil buď někoho dohnat, nebo se nenechat dohnat. To ve výsledku znamenalo, pro mě moc pěkné, třinácté místo a sedmé místo v kategorii.
Tenhle závod jsem si zamiloval a už se těším na ročník 2018.
RSS Feed
